RESTART nedelnich fotbalku

V neděli jsem přišel do šatny mezi posledníma úderem šesté, ostatní hráči už netrpělivě očekávali ukončení florbalu, protože to kluci trochu přetáhli. Po delší době, vinou zranění, si přišel zahrát Lú, což byla pozitivní zpráva nejen pro nás, ale hlavně pro noname granat, kteří tak opět zvýšili svou ofenzivní údernost.

Po přesunu na palubovku ve středu hřiště ležely sálovky, které se rozhodily na dvě půlky a byly tak utvořeny dva zajímavé týmy:

Topánek1: p. pávek, kroudy, jelen, tomík-notor, juraj, já

Topánek2: sobo, jordy, kárl, venca, honza, radim, Lú

Snad jsem nepopletl jména ani zařazení jednotlivých hráčů :). Tento typ ladění jsem zažil poprvé a moc se mi tato metoda líbí, člověk nikdy netuší s kým bude hrát a o to je to napínavější.

Hned od začátku jsem šel do kisny, jak jsem dopředu avízoval a doufal, že snad něco chytnu. Avšak od první minuty mě žlutá ponorka s červeným a bílým torpédem uklidnila svou líbivou hrou. Kluci nekazili přihrávky, dávali si to po zemi, suprově bránili a ty akce... nechci tady ódovat, ale první desetigólovka, a vlastně i další průběh ladění, to byl koncert. Velmi rychle jsme se ujali vysokého vedení s rozdílem asi pěti gólů a s takto  vysoko nastavenou laťkou jsme pokračovali až do konce se skóre 10:3.

Prostřední část ladění už byla více vyrovnaná,hlavně brankově, přetahovali jsme se o vedení, až do stavu 5:5, Topánek2 poté odskočil na 9:6. Tato situace si žádala vsítit nejméně tři branky, žádnou nedostat, mít štěstí a dostatek morálních sil. Snad všechny tyto atributy nebo alespoň některé se nám podařilo naplnit a nakonec utkání zremizovat. Jak to tak však někdy bývá, platí zlaté pravidlo nedáš-dostaneš, a když už jsme míč ležícímu, téměř překonanému sobovi nedokázali propasírovat balón do branky, tak přišel trest. Hned z následujícího útoku tým Topánek2 nastřelil břevno, odražený míč se dostal k jednomu z volných hráčů (myslím, že to byl Radim), který mi dal ještě malou šanci, když však míč odrazem o zem pomalu přistál v bráně. 10:9. A šlo se do velkého finále, které se hrálo na 5 gólů. Kdo urve rozhodující bod? Kárl říkal, že když jim dáme “kanára“ tak se to smázne a vyhráli jsme. Šli jsme do rychlého vedení 3:0 a už to vypadalo, že by to tak i mohlo skončit, ale najednou se náš gólostroj zaseknul a rázem tu byla plichta 3:3. Jestli si dobře vzpomínám, až nakonec Topánek2 celý zápas ovládl ve svůj prospěch.

Výkony týmů i jednotlivců:

Začnu mým mančaftem složeným třemi hráči z notoru, dále p. pávkem a jurou. Tohle byl skvěle namíchaný elixír, který fungoval téměř celé dvě hodny, což není nikdy jednoduché udržet. Kluci to odmakali s jedním na střídání, já půlku ladění v brance, fyzicky jsou na tom všichni prostě dobře, holt mladá krev. p. pávek to typ atleta, naběhá toho mraky, má velký plicní fond a nad ním prsa, s kterýma to umí. Rád posílá rychlý centrovaný míče před bránu, jura tam dával pěknou hlavu. O technice vedení míče a střely není potřeba psát, i toto ladění vytříbené. Jura mě opět mile překvapil, opravdový hroťák, dobré zpracování míče a rychlé zakončením, byl rovněž přesný do kombinace, snad ani jedna zkažená přihrávka při útočení, za mě adeptN. S jelenem jsem měl možnost si jednou zahrát, neskutečně to motá na malém prostoru, umí však i dobře obírat o balón, náš tvůrce hry, nachvíli si šel odpočinout, když měl něco s nohou a na naší hře to bylo znát, další kandidát. Kroudyho dlouhé nohy a přešlapávačky dělají všem problémy, když navíc natáhne krok, je těžko zastavitelný. Tom notor, budu se opakovat, ale rovněž podal velmi dobrý výkon, udržel si formu celé ladění,je to bojovník, který dokáže získat téměř ztracený balón a naservírovat ti ho před prázdnou branku.

Druhý topánek s úřadujícím N, třemi hráči z noname, danem, vencou a radimem byli silným protivníkem, kde vlastně nebyl skoro žádný obránce, takže se dala očekávat ofenzivní síla. Ke konci ladění, jak už jsme nebyli tak čerství, nás chvíli obléhali jako v házené. Celkově si však myslím, že jsme odehráli lepší ladění. Sobo mi snad nedal góla :) hrál více zezadu, chvílemi chytal a chytil důležitou branku, po níž vyhráli v dramatické koncovce 10:9. Dan to měl taky proti dobře fungující obraně těžké. Líbí se mi jeho klička když přeskočí soupeřovu nohu i s míčem. Venca je myslím si hráč, který zvládne hrát na více postech, dokáže stejně dobře útočit, tak i bránit, což je v tělocvičně na malém prostoru ideální kombinace. Radima jsem asi viděl poprvé, nevím, jestli bude chodit i nadále, každopádně hrál dobře, podle pravidel “starých“ krkanců a celkově zapadnul do takto namixovaného týmu, všiml jsme si i pár složitějších brankářských zákroků, které vytáhnul. Kárl, Hans a Lú, nově vytvořené trio, které když se sehraje můžeme čekat velké věci. Na to, že se Lú vrátil natěšený z neúplně dokončené rekonvalescence, tak to na něm nebylo skoro vůbec znát. Kličky na pětníku stále famózní. Kárl si snadno poradil tváří v tvář s golmanem, o čemž jsem se mohl na vlastní kůži přesvědčit, střela na zadní tyč těsně kolem nohy to mu jde náramně. A nakonec Hans a jeho pohodová hra, kdy si dovolí jako golman kličku metr před čárou a ještě si tě oběhne a zaútočí. Hraje se mi s ním dobře, stejně tak i proti němu. Je to fotbalový kouzelník a gentleman.

Pánové, jelikož je skoro půlnoc a chce se mi spát, Nedělátorem volím Jelena za kozistentní :) téměř celý dvouhodinový výkon.

 

Dobrou noc

Radek

 

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.