RESTART nedelnich fotbalku

Ladění 20.11.2016

V neděli mě naše dítě vzbudilo již ve 4:50 a jako odpovědný otec jsem se jí hned začal věnovat, aby nedošlo k útlumu jejího psychofyzického vývoje. Byli jsme s rodinou na prodloužený víkend na česko-polském pomezí, odkud jsem pak bezpečně odnavigoval ženu za volantem tak, aby se stihl zápas Spartičky s Karvinou od 15:00. Povinné i když ne úplně snadné vítězství 3:0 se pak rodilo za mého hlasitého povzbuzování, což museli ocenit i sami hráči při tradiční děkovačce po zápase, kdy našemu sektoru D52 věnovali extra dlouhý aplauz vestoje. Po brilantním rozebrání toho, jak skvěle se momentálně ve Spartě doplňuje mládí se zkušeností se odebírám z pozápasové hospody potemnělou Stromovkou k Výstavišti. V šatně jsem první a čekám na ostatní.

Dorazí v hojném počtu a já organizuji úklid hřiště po florbalistech: ráznými instrukcemi dělám všechno proto, aby bylo hřiště co nejdříve připraveno k výkopu, ale nebojím se i sám přiložit ruku k dílu, když je to potřeba.

Jako každou třetí neděli bylo i tohle Ladění „topánkové“: rutinérsky dělím účastníky na dva vyvážené mančafty a můžeme začít:

Bílí: Kroudy, Kárl, Tomík, Honza JK, Dan, ZK a Kuba

Modří: Honza V, Jelen, Wágus, Jimmy, Radek a já

S modrými jsme nakonec vyhráli ve všech třech zápasech – i když nutno přiznat, že bílí neprodali svou kůži zrovna lacino. Dobrá hra ve vysokém tempu na obou stranách!  

Kroudy měl své nevýraznější momenty paradoxně v bráně: já zrovna nehrál a možná i proto jsme nebyli snad 10 minut schopni dát mu góla. Wágus jednou zkoušel už ležícího Kroudyho vklidu lobnout, když se vtom vymrštila dlouhatánská ruka a zachránila jasný gól… Nikdy jsem Kroudyho takhle chytat neviděl.

Kárl hrál skvěle i bez Wáguse: neustále v pohybu, náběhy, střelba, všechno tam bylo. Nechal tam všechno a já byl jedním z mála, kdo mu dokázal balon čistě vypíchnout – jinak na Kárla bylo spácháno na naše poměry nezvykle moc faulů.

Tomík se mi obecně hodně líbí: důraz vzadu a pohyblivost dopředu. Jednou jsem si všiml, jak po dlouhém a marném obléhání naší branky pomalu ztrácí víru ve své dovednosti, tak jsem k němu přistoupil o něco později, aby měl dost času zamířit a vystřelit a byl z toho parádní gól plackou k tyči ze střední vzdálenosti. Dobrá práce, Tome!

Honzu JK jsem minule pochválil v komentech a on začal chodit pravidelně a do puntíku splňovat má pochvalná slova: má pohyb i techniku, navíc hraje čistě. Oproti předchozímu Ladění se mu dařilo i v koncovce.

Dana jsem moc na hřišti nepotkával, takže se do hry dostal opravdu hodně: makal, pálil i přihrával. Dan do toho dává vždycky hodně srdce, což se mi na něm hodně líbí. V neděli se mi zdálo, že jak hodně pálil, tak docela i spálil, ale to se tak někdy stává.

Kopačka hrál s velkým přehledem a neomylně se pokaždé přidal k vítěznému týmu. Škoda jen, že některé z jeho akcí zůstali nedotažené, jako když mi na šířku hřiště poslal perfektně časovaný míč, který jsem čistě propustil mezi nohama na ještě lépe postaveného spoluhráče, který tam bohužel už nebyl… Velký zmar fotbalové krásy :o( Nakonec jako vyjádření ocenění jeho dlouholeté podpory nedělních fotbalů jsem nechal Álu dát vítězný 10. gól 3.mače (10:8). Po Ladění mi děkoval s tím, že mu ten gól hodně pomohl na bolesti zad, které ho v posledních týdnech trápili. Rádo se stalo!

Kuba začal v modré a pak přešel do bílé: zdálo se mi, že mu ta změna prospěla – i když si z neděle nevybavuju žádný vyloženě Kuba-moment, kdy by soupeři s otevřenou tlamou koukali, jak se kolem nich pooomallluuu  prosmekává Kuba a zakončuje.

Honza V hrál svoji klasiku: pevný a důrazný vzadu se slušnou podporou útoku. Zdálo se mi, že má radši, když si může víc držet svou pozici a nerotovat tak zběsile, jako v neděli (já ostatně taky…)

Jelen jako obvykle nadstandartní hráč, který je technicky úplně jinde. Velký hráč nehledící jenom na svoje ego, což jasně ukázal, když ke konci 3. zápasu uznal, že totálně nahadr vyflusaný za stavu 8:8 už nemá týmu co nabídnout a pustil na hřiště nás s Kopačkou. Tím bylo o zápasu rozhodnuto. Opravdový charakter!

Wágus byl jako vždy úplně ale úplně všude: bylo trochu vidět, že s Karlem je sehraný o malinko víc než s těma, které jsem mu nalosoval v neděli, ale nakonec myslím, že si stěžovat nemohl.

Jimmy dal za modré hodně gólů: šikovný s míčem a dobrou střelou. Karel mi ve sprše nechtěl věřit, že jsem mu těsně před koncem opravdu přihrával na snad nejhezčí gól celého Ladění… Nevím to sám doteď, ale akce parádní!

Radka trápily záda, tak většinou hrál jenom v bráně: chytal ale opravdu skvěle. Občas ho spoluhráči nechali v těžké situaci při rozehrávce a nikdo si příliš nechodil pro míče. Radek se pak takové situace snaží řešit fotbalově a dál už to znáte…

Do Zlaťáků jsem se už nezapojil, ať si zahraje i Jelen. Hrálo se na vítězství o 2 a modří vyhráli 3:1.

Po skončení Ladění jsem v šatně ještě zachránil Kasu přísným výběrem startovného, aby bylo na zaplacení haly a do sprchy šel až jako poslední, abych mohl zkontrolovat, zda nikdo v šatně nic nezapomněl.

Nakonec jsem doprovodil Honzu JK na tramvaj č. 6, aby to stihl včas a já se pak mohl s klidným svědomím vrátit po celodenní šichtě domů!

Nedělátor shortlist: Kroudy, Kárl, Wágus.

Nakonec volím Kroudyho za jeho zcela nekompromisní shutout.

Juraj

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

Juraj | 22.11.2016 11:22
ty jo, vidíš: tvůj legendární vlastňákovej čistej hattrick jsem vůbec nereportoval. to jsem teda lempl!

honzav | 22.11.2016 10:04
Cloveku se hned lepe zacina v praci po precteni radku vyse. Nicmene si musim nasypat popel na hlavu, nebot v prvnim zapase si dat tri vlastnaky. Pardon tyme.

Jimmy | 22.11.2016 0:39
Ladění parádní, skvělej fotbal a vždy je nesmírně potěšující ovládnout všechny matche! Jen mi to bohužel kurevsky hatí kaňka v podání pokuty za stěračem mého vozu, kterou jsem tam našel za parkování na plácku za viaduktem...